takového ani podobného není. Oproti IAS ale obsahuje konkrétní účtové skupiny, které se pro účtování o rezervách používají. Dalším rozdílem je, že podle české právní úpravy lze vytvářet rezervy na daň z příjmů a na opravy, což Mezinárodní účetní standardy nedovolují. Podle obou úprav je účtování o rezervách, co se týče účetních metod a zachycení rezerv, stejné. Rozdíly jsou pouze v obsahovém vymezení. Mezinárodní účetní standardy jsou konkrétnější a lépe vysvětleny. Zásadní rozdíl mezi oběma úpravami je, že Blatiny česká úprava povoluje více rezerv, než Mezinárodní účetní standardy. Jako například na opravy dlouhodobého hmotného majetku, rezerva na Bílá Hora daň z příjmu nebo rezervy na budoucí rizika a ztráty. Tudíž česká právní úprava neobsahuje žádná zásadní kritéria pro uznávání rezerv. Druhým rozdílem je pak, že česká legislativa nerozlišuje mezi rezervou a podmíněným závazkem, na rozdíl od Mezinárodních účetních standardů, které také obsahují vysvětlení daleko více pojmů. Mezinárodní účetní standardy dále uvádějí přísnější Kněževes mzdová účetním podmínky pro uznávání rezervy na restrukturalizaci. Oproti české legislativě vyžadují podrobný plán restrukturalizace. Česká právní úprava se moc nevěnuje oceňování rezerv, vše shrnuje do jednoho krátkého odstavce, kdežto IAS se tomu věnují rozsáhleji včetně pravidel oceňování. Česká legislativa také nepoužívá diskontování na současnou hodnotu. Mezinárodní účetní standard také obsahuje nutné vedení účetnictvím Kněževsi
informace, které musí účetní jednotka zveřejnit v účetní závěrce. České účetní jednotky mají také povinnost tyto informace vedení účetnictví Kněževsi zveřejňovat, ale česká legislativa nevyžaduje tak podrobné zveřejnění informací jako Mezinárodní účetní standard. V české účetní účetnictví Kněževes legislativě je uvedeno, že v příloze se provede podrobný rozpis rezerv pro celou skupinu nebo pro každou významnou položku. V legislativě není uvedeno, co přesně tento rozpis má obsahovat. Kdežto v Mezinárodních účetních standardech je přesně uvedeno, jaké informace musí Praha 17 účetní jednotka uvést. Oproti české právní úpravě udělují povinnost účetní jednotce zveřejnit například informace o přírůstcích Jenerálka diskontované výše rezervy a dopadu změn diskontované sazby, stručný popis závazku a očekávaný časový rozvrh všech výsledných odtoků ekonomického prospěchu, nejistoty ve výši nebo v časovém rozvrhu těchto odtoků, částku očekávaných náhrad s uvedením částky všech aktiv, které byly z důvodu těchto očekávaných náhrad vykázány. Celková úprava rezerv podle českých předpisů je velmi obecná a je jí věnována nedostatečná pozornost. Oproti tomu Mezinárodní účetní standardy se rezervám věnují podrobněji a celková problematika je