samostatných výkazů, oproti tomu česká legislativa v tomto směru není tak striktní a ukládá povinnost k sestavení pouze tří základních dokumentů. Co se týká obsahu jednotlivých výkazů, můžeme si všimnout toho, že česká účetní legislativa se odkazuje na vyhlášku č. která ovšem obsahuje pouze obecné vymezení položek jednotlivých výkazů. Je ale doplněna o přílohy, které znázorňují konkrétní strukturu výkazů. Oproti tomu IFRS má pro každý výkaz vyčleněný zvlášť Oddíl, ve kterém se věnuje jeho struktuře a dále podrobně stanovuje metody a způsoby oceňování a vykazování případně rozebírá další problematiku, která by mohla vzniknout při sestavování Spořilov výkazů. Při dělení aktiv a pasiv podniku na dlouhodobá a krátkodobá, český zákon o účetnictví definuje pojem dlouhodobého aktivapasiva oproti tomu IFRS definuje pojem krátkodobého aktivapasiva navíc mnohem obsáhleji. Mezinárodní standard mnohem podrobněji řeší problematiku účetnictví Spořilov výkazů o úplném výsledku v českém pojetí se jedná o VZZ. To je ale samozřejmé, protože dovoluje dvě možné struktury, případně Roztyly sestavení úplně jiného výkazu v případě, že došlo ke změnám ve vlastním kapitálu účetní jednotky, které vyplývají jen z výsledku, výplaty dividend, oprav chyb a změn v účetních pravidlech. Standard i česká legislativa ale umožňují dělení nákladů podle druhového nebo účelového členění. Oproti tomu výkaz o peněžních tocích upravuje česká legislativa podobně jako standard, ale standard se navíc mzdová účetním Spořilov
zvlášť zabývá problematikou úroků a dividend, daní a nepeněžních transakcí. Nyní se budu zabývat srovnáním vybraných položek Spořilovu vedení účetnictvím závěrky podle standardu a české legislativy. Budu postupovat tak, jak jsou oblasti vymezeny ve standardu. Srovnání vybraných položek účetní