zveřejní jako ztrátu ze snížení hodnoty ve výsledku. Spravuje také problematiku reálné hodnoty. Nakonec řeší problematiku odúčtování mzdové účetnictvím Chodovci finančního aktiva a závazku. V závěru pak stanoví informace ke zveřejnění. Oddíl se pak zabývá ostatními finančními nástroji, mezi které řadí složitější nástroje a transakce. Opět dává možnost výběru aplikace buď tohoto standardu nebo IAS Tento oddíl se vztahuje na veškeré finanční nástroje, kromě těch, kterými se zabývá Oddíl a další, pro které jsou stanoveny zvláštní oddíly. Standard stanovuje, že při prvotním ocenění se finanční nástroj ocení reálnou hodnotou, následné ocenění je poté také reálnou hodnotou, přičemž se zaúčtují případné změny této hodnoty. Do reálné hodnoty účetní jednotka nezahrnuje transakční náklady. Standard se věnuje také odúčtování finančního nástroje, to je upraveno Oddílem V závěru opět stanovuje informace, které musí účetní jednotka Chodovec zveřejnit. Česká legislativa Česká legislativa ve vyhlášce č. Sb., nevyčleňuje žádný samostatný paragraf pro problematiku finančních aktiv a závazků dohromady. Strukturu Dlouhodobého finančního majetku najdeme v Příloze č. k vyhlášce č. Sb. V se vyhláška zabývá DFM, Chodovcem vedení účetnictvím přičemž nedefinuje položky, které mezi něj patří, pouze dále rozšiřuje položku Jiný dlouhodobý finanční majetek, u kterého stanoví, Spořilov že mezi něj účetní jednotka zařadí zejména poskytnuté dlouhodobé půjčky a úvěry. Položka Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční
majetek pak obsahuje zálohy krátkodobé i dlouhodobé vynaložené na pořízení dlouhodobého finančního majetku. V vyhláška upravuje Krátkodobý finanční majetek. V Příloze č. k vyhlášce č. Sb., opět najdeme strukturu KFM. Co se týče finančních závazků, vyhláška je daňové účetnictví Chodovci nevymezuje jako zvláštní položku. Můžeme mezi ně zařadit krátkodobé a dlouhodobé závazky, které upravují a a dále bankovní úvěry a Praha 11 výpomoci. Struktura závazků je opět vymezena v Příloze č. k vyhlášce č. Sb. Nakonec je ještě potřeba zmínit ocenění finančního majetku. Tuto problematiku řeší zákon o účetnictví ve čtvrté části stejně jako vyhláška. zákona o účetnictví stanovuje pro každý typ majetku oceňovací základnu. Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jmenovitou hodnotou a podíly, cenné papíry a deriváty pořizovací cenou. Zákon dále dovoluje ocenění reálnou hodnotou majetek, který je vyjmenován v a také stanovuje, že za reálnou hodnotu se považuje Roztyly tržní hodnota. Zákon také definuje majetek, který může být oceněn ekvivalencí protihodnotou, která vyjadřuje míru účasti podniku na