předkládají vrcholovému vedení návrhy svých dílčích rozpočtů. Vrcholové vedení následně koriguje představy podřízených útvarů Lahovičky tak, aby vznikl vyvážený celek hlavního podnikového rozpočtu a bylo to v souladu s podnikovými cíli. Tento přístup je koordinačně velmi obtížný. Na druhou stranu nižší útvary navrhující rozpočet jsou více seznámení se znalostí předmětné problematiky, navíc pracovníci budou pravděpodobně více ochotní ztotožnit se s rozpočtem, který sami navrhli. Na druhou stranu je zde riziko, že pracovníci sestavující rozpočet se budou snažit o co nejsnadněji dosažitelné cíle, zejména jsou li na splnění rozpočtu hmotně zainteresovaní. Kontrola rozpočtu Praha 12 a analýza odchylek Pokud má být rozpočet účinným nástrojem řízení, musí být kromě vhodného způsobu sestavení i vhodným způsobem mzdové účetnictvím Lahoviček sledováno jeho dodržování. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se pravidelně srovnávali skutečné náklady výnosy, zisky s jejich předem plánovanou výší. Zjištěné výsledky a zejména vyhodnocení jejich příčin jsou informacemi, jež ovlivňují další rozhodování a opatření ve vztahu k budoucnosti. Proto je nezbytné vhodně nastavit kontroly, zejména co se týká časové dimenze. Přestože nejčastěji používaným časovým horizontem je hospodářský rok, kontroly jsou většinou prováděny v kratších intervalech, zpravidla jednou za měsíc. Zjištěné výsledky by měly být nejpozději v prvním týdnu následujícího měsíce vyhodnocovány. Díky tomu se mohou rozpočty průběžně účetnictví Lahovičky
upravovat a přijímat potřebná opatření. HRADECKÝ, Mojmír, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. Manažerské účetnictví, s. Podle Eschenbacha má kontrola tři základní funkce Funkci sledování, která zajistí získání požadovaných informací o skutečnosti. Funkci posuzování, kdy dochází k vyhodnocení zjištěných informací, což vede k podpoře pozitivních způsobů chování nebo naopak k opatřením k odstranění negativních jevů. Funkci prevence, jejíž podstatou je podpora výkonů zaměřených na plnění cílů pouhou existencí kontroly. Je evidentní, že porovnáním rozpočtů a skutečnosti zpravidla zjistíme menší či větší odchylky, které lze obecně označit za pozitivní nákladové