určité zásady, které umožní efektivní využitelnost daného rozpočtu. Výčet základních zásad je podle Petříka následující a Zásada účetnictví Kateřinky propojenosti jednotlivých rozpočtů s činnostmi, odděleními a funkcemi v podniku a jejich slučitelnost se strategickými, taktickými i operativními cíli. b Zásada otevřené a efektivní komunikace mezi lidmi, kteří se aktivně podílejí na sestavení rozpočtů. Komunikace probíhá na horizontální např. mezi vedoucími pracovníky i vertikální úrovni jednotlivé úrovně řízení. c Zásada jasného vymezení Kateřinky konkrétních odpovědností a pravomocí za výsledky v rámci jednotlivých položek i s přesným stanovením forem zainteresovanosti. d Zásada slučitelnosti cílů a motivace je podstatným předpokladem pro efektivní rozpočetní proces zainteresované osoby musí přijmout návrh rozpočtu a být přesvědčeni o tom, že je reálné ho splnit. e Zásada průběžného měření a zhodnocení výkonnosti zúčastněných pracovníků podle toho, zda se jim podařilo udržet rozpočet v rámci předem stanovených a požadovaných hodnot, resp. fluktuačních pásem. Petřík se dále zabývá výčtem dalších předpokladů, bez kterých rozpočetnictví nemůže efektivně plnit své funkce. Jsou jimi Jasně Opatov definované dlouhodobé cíle Vhodně nastavený a flexibilní účetní systém, který dokáže zpracovávat data pro potřeby nejen finančního, účetnictví Kateřinky ale i manažerského účetnictví Vhodná a dostatečně flexibilní organizační, respektive ekonomická struktura podniku Flexibilně nastavené
rozpočetnictví, aby ho bylo možné průběžně upravovat v reakci na rychle se měnící okolní prostředí podniku PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy manažerské účetnictví v praxi, s. PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy manažerské účetnictví v praxi, s. Časová koordinace Další, co musí podnik zvažovat vzhledem k rozpočetnictví, je volba vhodného a Kateřinky účetní smysluplného časového rámce pro jednotlivé rozpočty. Významnou úlohu v tom sehrávají informační požadavky managementu a také příslušný typ podniku či odvětví. Obecně se v praxi nejčastěji volí období jednoho hospodářského roku, který se pro rozpočetnictví daňové účetnictví Kateřinkám většinou shoduje s hospodářským rokem pro finanční účetnictví. Rok také zpravidla bývá základní, nikoliv však nejnižší, časovou jednotkou pro operativní plánování. Běžně se setkáme s tím, že některé rozpočty jsou dále vnitřně členěny do menších časových úseků například čtvrtletí či měsíce. Podle Fibírové, Šoljakové a Wagnera je lepší dát přednost rozdělení hospodářského roku na Jižní Město čtyřtýdenní období než využívat kalendářní měsíce a to z důvodu lepší srovnatelnosti. Po tomto rozdělení totiž získáme třináct Litochleby stejných časových jednotek. Ve zvolených časových úsecích by mělo docházet k průběžnému vyhodnocování rozpočtů. To vede k možnosti zohlednit sezónní výkyvy nebo jiné nepravidelnosti v podnikových aktivitách. Zároveň stále platí, že členění se užívá u těch autosklo v Praze 4 Kateřinkách