Vedení účetnictví Praha 4 Pankrác

vymezuje pouze pro potřebu účetních případů a záznamů. Potřebu relevance v české legislativě nenajdeme, ale najdeme zde pojem Pankráci zpracování účetnictvím významnosti informace, která vychází ze stejného základu, jako definice relevance dle IFRS. IFRS navíc také pracuje s pojmem významnosti a to Pankrác stejným způsobem jako česká legislativa. Spolehlivost je vymezena pouze v IFRS, v české legislativě není. Mohli bychom ji ale přirovnat věrnému a poctivému zobrazení. Další požadavky stanovené IFRS jsou opatrnost, úplnost, srovnatelnost a včasnost. Česká legislativa se Pražského povstání zabývá jen úplností a opatrností a jejich definice je stejná. Shodu můžeme najít také u požadavku na vykazování informací předcházejícího účetního období, aby mohly být srovnány. Tento požadavek můžeme najít ve vyhlášce č. Sb. Zákon o účetnictví dále stanovuje požadavky na správnost, průkaznost a například trvalost účetních záznamů. Těmito pojmy se oproti tomu IFRS nezabývá. Dalším bodem je definice aktiv, závazků, vlastního kapitálu, výnosu a nákladu. IFRS je definuje v Koncepčním rámci a stanovuje také podmínky pro vedení účetnictvím Pankrácem vykazování a oceňování jednotlivých položek. Zákon o účetnictví tyto pojmy nedefinuje. Ve vyhlášce č pak můžeme najít vymezení konkrétních položek účetní závěrky jako je Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, Dlouhodobé a krátkodobé závazky, apod. Co se týče oceňování, zákon jej upravuje ve čtvrté části a stanovuje pro jednotlivé položky majetku a závazků oceňovací základnu. Mezi oceňovací

základny patří pořizovací cena historické náklady, vlastní náklady, jmenovitá hodnota, reprodukční pořizovací cena a některé aktiva lze také ocenit reálnou hodnotou. IFRS pracuje v Koncepčním rámci s historickou cenou a s reálnou hodnotou a jak uvidíme dále, také zvlášť Kavčí Hory upravuje způsob ocenění u jednotlivých položek závěrky. Účetní závěrka Účetní jednotky, kterým zákon stanovuje povinnost vést účetnictví, ať už v plném nebo zjednodušeném rozsahu, sestavují na konci účetního období účetní závěrku. Podle české legislativy Účetní závěrka se skládá z rozvahy bilance, výkazu zisku a ztrát a přílohy. Dále může závěrka obsahovat přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Účetní jednotka dále může sestavovat konsolidovanou účetní závěrku, a to v účetnictví Pankrác případě, že jí to ukládá zákon. Zákon stanovuje také definici dlouhodobého majetku a závazků, přičemž za dlouhodobý majetek a závazky se považuje takový, jehož doba použitelnosti nebo sjednaná doba splatnosti je delší než rok. Ostatní majetek a závazky jsou pak pankráckou pražskou plaváním dítěte

Daňové účetnictví Pankráce

vykazovány jako krátkodobé. Rozvaha Rozvaha neboli bilance podniku zobrazuje přehled majetku aktiv a závazků pasiv podniku. Aktiva se vykazují ve formě neupravené o opravné položky a oprávky brutto, dále se uvádí hodnota opravných položek a oprávek vztahujících se k danému Dvorce aktivu korekce a nakonec se vykazují v hodnotě snížené o korekce netto. Součástí rozvahy je také časové rozlišení aktiv a pasiv, které účetnictví Pankrác upravují a vyhlášky č. Sb. Vyhláška také stanovuje, že suma netto hodnoty aktiv se musí rovnat sumě hodnoty vykazovaných pasiv. Výkaz.