subjektu mezi variantami řešení pro účtování a vykazování. Právo volby zajišťuje šetrné přizpůsobování národních legislativ a je důsledkem kompromisů a politických neshod. To s sebou přináší omezenou srovnatelnost účetních informací a je tak v určitém kontrastu s cílem harmonizovat účetnictví. Účetní vykazování malých a středních podniků se v Evropské Unii v současné době řídí národními Letnou vedení účetnictví legislativami jednotlivých států, do kterých byly implementovány harmonizační prvky prostřednictvím výše zmíněných směrnic. Pokud se zamyslíme nad tím, že legislativy jednotlivých států byly často vyvíjeny do značné míry odděleně na základě vlastních kulturních tradic, je zřejmé, že výkazy jednotlivých států jsou značně odlišné. Při jejich harmonizaci prostřednictvím směrnic, které často umožňují volbu mezi systémem vykazování, není možné získat srovnatelné účetní závěrky. Ba naopak výkazy, které takto v jednotlivých zpracování účetnictvím Letné státech vznikají, jsou často velmi těžko porovnatelné. Možnost volby a následný vznik odlišností si můžeme demonstrovat na několika Letná příkladech vycházejících z ustanovení čtvrté směrnice č. EEC Například z obecných zásad vyplývá státům povinnost vykazovat informace vyžadované touto směrnicí, nicméně mohou požadovat vykazování i některých dalších informací. Pokud by tedy určitý stát vyžadoval Malostranská vykazování dodatečných informací, mohl by subjektu se sídlem v jiném členském státě při zřízení pobočky ve státě s povinností
dodatečných informací vzniknout problém zejména s nutností zjištění, jaké dodatečné informace se mají vykazovat a jakým způsobem, z kadeřnici Prahou 7 Letnou